Nikdo by při své návštěvě neměl vynechat hlavní dominantu města, katedrálu Duomo nacházející se v samém srdci metropole. Oficiálním názvem "Katedrála Narození Panny Marie" je tento katolický kostel pátou největší katedrálou a největší v Itálii, resp. 2. největší na Apeninském poloostrově po Bazilice sv. Petra ve Vatikánu.
Duomo di Milano patří k největším gotickým kostelům světa a pojme až 40 000 lidí. Jedná se zároveň o nejvýznamnější gotickou památku v Itálii, která jinak fandila spíše barokním či renesančním stavbám.
Gotický skvost budovaný po staletí
Stavba katedrály Narození Panny Marie v Miláně začala v roce 1386, kdy k moci nastoupil Giano Galeazzo Visconti. Měl ambice sledovat nejnovější trendy evropské architektury, a proto oslovil francouzského architekta Nicolase de Bonaventure. Ten už od počátků vtiskl milánskému dómu styl rayonantní gotiky, který se považuje za vrchol tohoto architektonického směřování.
Práce se neustále protahovaly ať už z důvodu nedostatku peněz nebo zdlouhavých architektonických soutěží na dostavbu. Nejvíce pokročily během 16. století, kdy arcibiskup Carlo Borromeo prosadil dozdobení fasády v renesančním římsko-italském stylu, ovšem v roce 1649 nový hlavní architekt Carlo Buzzi prosadil opětovné přestavení fasády do čistě gotického stylu.
Kompletně dokončena byla katedrála až v roce 1965.
Zajímavostí je, že katedrála na první pohled nemá žádnou významnou kopuli nebo věž. Její rozměry jsou tak velké, že i 108 metrů vysoká centrální věž při pohledu zepředu i zboku prakticky zanikne a vytváří tak dojem subtilní stavby.
Návštěva působivé střechy
Milánský dóm je známý pro možnost navštívit střechu s nádhernými a velmi netradičními výhledy na město. Střecha katedrály je totiž velmi bohatě zdobená. Najdete zde více než 3 400 soch a 135 menších či větších věžiček.
Po okrajích střechy vede jednosměrný chodníček se zábradlím, není třeba se ničeho bát, cesta je dobře zabezpečená a lze sem dokonce vyjet i výtahem. Za dobré viditelnosti odsud bez problému dohlédnete až na Alpy.